Diskografie Avril Lavigne pod lupou

Dnes je tomu přesně dvacet let od dne, kdy světlo světa spatřilo debutové CD Let Go tehdy ještě těsně neplnoleté kanadské zpěvačky a písničkářky Avril Lavigne. Tato na pohled něžná bytost se syrově "klackovitým" vokálem a neskutečnou energií v těle se tak v následujících měsících stala idolem jedné generace teenagerů a společně s Pink a Kelly Clarkson nejvíce definovala ženský pop-rock nultých let nového milénia. Já, ačkoliv jsem v té době byl spíš už adolescent než teenager, jsem v Avril získal první plnohodnotný idol, který spojoval popovou líbivost s rockovou autentičností (mé idoly byly do té doby buď čistě hudební, nebo naopak guilty pleasures). Pojďme si proto připomenout, jakými vzestupy a pády si Avril za dvacet let kariéry prošla, k čemuž nám dopomůže podrobný pohled na její diskografii, v níž každé studiové album má nějaký ten primát.

Let Go (2002) - nejprodávanější a nejhitovější

Hned prvním albem spustila Avril opravdovou celosvětovou mánii. Prodalo se jej neuvěřitelných 16 milionů a vyšlo z něj hned několik skutečných megahitů. Kdo by neznal letní pohodovku Complicated, hymnickou vypalovačku Sk8er Boi nebo něžnou a zároveň silnou baladu I'm With You, kterou u nás pomohla zpopularizovat i první stříbrná SuperStar Šárka Vaňková? Najdeme zde ovšem i další výtečné kousky jako například úvodní nášlápnutou Losing Grip (čtvrtý singl), grungeově potemnělou Unwanted či chytlavé kousky Mobile a My World. V druhé polovině albu trochu dojde plyn a některé skladby jsou poněkud do počtu, ale i tak se jedná o výtečnou pop-rockovou kolekci, která pomohla nastartovat jeden fenomén první dekády 21. století.

hodnocení DJ Vlada: 9/10

Under My Skin (2004) - nejdokonalejší

Dva roky po debutu přišla Avril s celkově tvrdší a temnější deskou, na které ze sebe vypouští tunu depresí a vzniklo tak nejdokonalejší album ve zpěvaččině kariéře. Oproti debutu je téměř o osm minut kratší, ale o to kompaktnější. První singl Don't Tell Me se ještě dost podobal skladbám z Let Go, další dva My Happy Ending (největší hit z alba) a Nobody's Home však temnější sound alba vystihovaly mnohem víc a zejména druhou jmenovanou píseň považuji já osobně za vůbec nejlepší zpěvaččin singl podpořený navíc emocionálně silným videoklipem. Čtveřici singlů pak ještě doplnila pop-punková He Wasn't, která mírně navazuje na úspěšného Sk8er Boie. Dalšími skvosty alba jsou post-grungeové kousky Together a Forgotten a v neposlední řadě i závěrečná balada Slipped Away, kterou Avril napsala pro svého zesnulého dědečka. Těch necelých 41 minut se musí každý poprockový fanoušek opravdu královsky bavit a je škoda, že takto dokonalou desku už Avril nikdy nenatočila.

hodnocení DJ Vlada: 10/10

The Best Damn Thing (2007) - nejkomerčnější

Třetí album jsem v době vydání vnímal rozporuplně. Avril prožívala šťastné období (o rok dříve se provdala za frontmana Sum 41 Derycka Whibleyho), které se odrazilo i na soundu alba, kde oproti výtečně temnému Under My Skin došlo ke stylovému obratu o 180%. Toto album obsahuje převážně skladby v rytmu žvýkačkového pop-punku, mezi něž se řadí i pilotní singl Girlfriend (btw. zřejmě největší hit ve zpěvaččině kariéře, alespoň podle počtu dosažených No. 1 v singlových žebříčcích) nebo titulní skladba The Best Damn Thing, která byla čtvrtým a závěrečným singlem alba. Na druhé straně písně, které se od bubblegumového soundu odchýlily, jsou výtečné, zejména to platí o dalších dvou singlech, baladě When You're Gone a skvěle gradující Hot, která se nejvíc blíží soundu prvních dvou desek. Z dalších písní stojí za zmínku především piano-balada Innocence a nemohu zapomenout ani na "nultý singl" Keep Holding On, který v listopadu 2006 vyšel na soundtracku k filmu Eragon. Přestože tedy trojka nedosahuje kvalit prvních dvou desek, dá se o ní říci, že zraje jako víno a s výjimkou aktuálního Love Sux překonává všechna následující alba.

hodnocení DJ Vlada: 7/10

Goodbye Lullaby (2011) - nejdelší a nejbaladičtější

Desátá léta znamenala úpadek většiny zpěvaček pozdně devadesátkové a raně nulkové generace, Avril nevyjímaje. Čtvrtým albem se Avril přiblížila ještě více k popu a tento krok hodnotím jako vyloženě nešťastný. Nejsilnějším momentem alba je tak "nultý singl" Alice z filmu Alice In Wonderland (Alenka v říši divů), následovaný hitovkou What The Hell (těžko bych si čtyři roky zpátky pomyslel, že se mi po žvýkačkovém pop-punku z The Best Damn Thing bude ještě stýskat). Další dva singly Smile a Wish You Were Here víceméně prošuměly, avšak pořad patřily k tomu lepšímu, co album poskytuje. Zbytek se víceméně utápí v utahaných a bezvýrazných baladách, z nichž mírně vyčnívá úvodní Black Star a skorozávěrečná Goodbye (která, ač nebyla singlem, byla opatřena působivým videoklipem), avšak ani jedna z nich nedosahuje kvalit I'm With You či When You're Gone. Toto album je zároveň posledním, kterého se prodalo více než milion kusů. Nejdelší album tak v kariéře Avril odstartovalo úpadkové období, ze kterého se vyhrabala až v poslední době. Nikdo však nemohl tušit, že o dva roky později bude hůř.

hodnocení DJ Vlada: 6/10

Avril Lavigne (2013) - největší úlet

Eponymní páté album má smutný primát jako vůbec nejhorší, které Avril kdy natočila. Už první dva singly Here's To Never Growing Up a Rock N Roll nepřinášely nic nového a po poslechu celého alba jsem měl pocit, že se jedná o parodii na Avril. Album zachraňují k průměrnému hodnocení pouze dva duety Let Me Go s frontmanem Nickelback Chadem Kroegerem (tehdejší manžel Avril) a Bad Girl s Marilynem Mansonem a pop-folková Give It What You Like, která zazněla i v televizním filmu Babysitter's Black Book. Naopak vůbec vůbec největším úletem, kterého se Avril kdy dopustila, je čistě japonský a reklamní singl Hello Kitty. Vypadlo to na definitivní ústup ze slávy, přičemž následně Avril onemocněla lymskou boreliózou a s výjimkou zapadlého olympijského singlu Fly se na několik let zcela odmlčela.

hodnocení DJ Vlada: 5/10

Head Above Water (2019) - nejrozporuplnější

Po nucené několikaleté pauze se Avril vrátila na scénu v září 2018 s comebackovým singlem Head Above Water, který pojednával o boji s lymskou boreliózou. Šesté album, které neslo stejný název, na sebe nedalo dlouho čekat a vyšlo v únoru 2019. Reakce na něj však byly poněkud rozporuplné, jakkoliv oproti předchozímu eponymnímu úletu se jednalo o krok vpřed. Podobně jako Goodbye Lullaby obsahuje toto album převážně balady, které však mají větší muzikantský náboj a vzletnější refrény podpořené smyčcovým orchestrem, přičemž do této kategorie patřily kromě titulní skladby i další singly Tell Me It's Over, Fell In Love With The Devil a We Are Warriors (který, ačkoliv byl natočen o dva roky dřív, svým videoklipem v roce 2020 zareagoval na covidovou pandemii). Totálně k celku alba nepasuje singl Dumb Blonde, duet s rapperkou Nicki Minaj, který je o něco málo snesitelnějším pokračováním Hello Kitty. Až na tento jeden úlet působí album poměrně kompaktně, což je však poněkud dvojsečná zbraň, jelikož skladby na něm mohou splývat. Byl to slušný návrat na scénu, jakkoliv ten pravý comeback měl teprve přijít.

hodnocení DJ Vlada: 6,5/10

Love Sux (2022) - nejenergičtější

Už v lednu 2021 přišel příslib v podobě duetu Flames s nynějším snoubencem Avril, rapperem ModSunem, který se vezl na módní vlně crossoveru rapu a pop-punku. Podobného ražení byl i další duet Grow s rapperkou Willow a zejména pilotní singl Bite Me, který vyšel v listopadu 2021, k radosti všech fanoušků zcela potvrdil návrat Avril ke kytarám a rockovému soundu. Celé album pak vyšlo v únoru letošního roku a pro fanoušky Avril to byla velká událost, jelikož po dlouhé době přišla Avril s albem, které se dalo téměř bez výhrad poslouchat a které se neslo ve stylu, který zpěvačku před dvaceti lety proslavil nejvíc. Toto album navíc obsahuje rekordně nejvíc hostů, vedle rapperů Blackbeara a Machine Gun Kellyho, kteří hostují v singlech Love It When You Hate Me a Bois Lie, je tu i frontman Blink 182 Mark Hoppus, který svým vokálem přispěl do skladby All I Wanted. Z dalších skladeb stojí za zmínku zejména úvodní časovaná bomba Cannonball a dvojice středně rychlých písní Avalanche a Déja Vu. Vytknout by se dala jen mírná jednotvárnost a občasné sklouzávání k bubblegumu á la The Best Damn Thing (zejména v titulní skladbě Love Sux), obojí je však vyváženo neskutečnou smrští energie a bezpochyby se jedná o zpěvaččino třetí nejlepší album.

hodnocení DJ Vlada: 8/10

Přestože v současnosti už Avril neprodává CD po milionech a její titul pop-punkové princezny nyní pro nejmladší generaci drží v rukou Olivia Rodrigo (která Avril mnohokrát jmenovala jako jeden z svých vzorů), s Love Sux se vrátila ta stará Avril, kterou její hardcore fanoušci milují, proto doufám, že u tohoto stylu vydrží i nadále.

Zdroj: Wikipedia, Youtube kanál Avril Lavigne; Foto: Warner Music