Retro recenze: Queen - A Night At The Opera (1975)

V historii non-artificiální hudby existuje jen malá skupina alb, která se do ní nesmazatelně zapsala a stala se ikonickými. V diskografii legendární britské čtveřice Queen má tento primát jednoznačně čtvrté album A Night At The Opera, ze kterého vzešel vůbec největší queenovský megahit, téměř šestiminutová epická skladba Bohemian Rhapsody. Partě kolem Freddieho Mercuryho jsem již před dvěma lety věnoval komentovanou diskografii, v níž právě Noc v opeře získala vůbec nejvyšší hodnocení. A jelikož tato fenomenální nahrávka dnes slaví půlstoletí, rozhodl jsem se jí věnovat i samostatnou retro recenzi.

Jedná se album pestré jako duha a potkávají se na něm takové na první pohled neslučitelné žánry jako opera, jazz a folk. Základ je pochopitelně rockový a díky nezaměnitelnému queenovskému rukopisu je až neuvěřitelně kompaktní. Autorsky mají na albu hlavní slovo Freddie Mercury a kytarista Brian May, z nichž každý přispěl hned pěti písněmi. Zbylí dva členové, bubeník Roger Taylor a baskytarista John Deacon mají po jednom příspěvku. Z Mercuryho pera vzešly mimo jiné vzešly oba největší hity. V již zmíněné Bohemian Rhapsody Freddie dokázal, že byl nejen fenomenální zpěvák, ale rovněž geniální skladatel. Skladba se i přes šestiminutovou stopáž a nekonformní kompozici stala nesmrtelným evergreenem.

Bohemian Rhapsody je exemplárním důkazem, jak dokážou být producenti krátkozrací. I přes jejich nevoli se tato šestiminutová a kompozičně nekonformní skladba stala nesmrtelným evergreenem.

Druhým největším hitem je balada Love Of My Life, kterou Freddie složil pro "lásku svého života" Mary Austinovou, kterou mimo jiné znáte z filmu Bohemian Rhapsody. Tento křehký lovesong sice nebyl vydán jako singl, přesto však patří k vůbec nejznámějším queenovkám. Dalšími Freddieho příspěvky jsou úvodní Death On Two Legs, která graduje od symfonického úvodu až k parádní symbióze Mayovy kytary a piana, za které usedal Freddie, minutová Lazing On A Sunday Afternoon, která je následovníkem prvního většího queenovského hitu Killer Queen z předchozího alba Sheer Heart Attack (1973) a mírně najazzlá "divnoskladba" Seaside Rendezvous, která svou retro atmosférou evokuje předválečné kabarety.

Přestože křehká balada Love Of My Life, kterou Freddie věnoval "lásce svého života" Mary Austinové, sice oficiálně nevyšla jako singl, patří mezi vůbec nejznámější queenovky.

Mezi Mayovy příspěvky patří poměrně překvapivě i folkárna '39, která se nese ve specifickém stylu lidových písní zvaném sea shanty. Oproti tomu signifikantní rukopis Mayovy kytary můžeme pozorovat v rockeřině Sweet Lady. Osobitou kombinaci kytary a banja můžeme slyšet v téměř dixielandové skladbě Good Company. Mayův vrchol však přichází s nejdelší skladbou alba, osmimintovou The Prophet's Song, jíž můžeme po kompoziční stránce označit za absolutní majstrštyk. Jedinou skladbou, kterou složil Roger Taylor, je hardrocková I'm In Love With My Car, která vyšla jako b-strana singlu společně s Bohemian Rhapsody. John Deacon je autorem druhého singlu You're My Best Friend, který věnoval své manželce Veronice. Celé album uzavírá Mayova verze britské hymny, nově pojmenovaná God Save The Queen.     

I druhý a finální singl You're My Best Friend byl věnován jedné ženě, konkrétně manželce baskytaristy Johna Deacona Veronice.

Nemá cenu posté opakovat, jak moc geniálním albem Noc v opeře je. Takové propojení invence a vrcholného umu se zkrátka nesejde každý den. Freddie zde odhalil nové možnosti svého hlasu a zvlášť ve falsetových pasážích zní až andělsky křehce. Velký podíl na výsledném tvaru alba má i May, který naplno dokázal, že je vskutku kytarový virtuóz. Z jeho úst mimo jiné zaznělo velmi trefné přirovnání, že Noc v opeře je queenovský Seržant (neboli Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (1967), vrcholné album legendárních Beatles). Taylor a Deacon mají sice na albu jen po jednom příspěvku, i ty však do této pestré mozaiky parádně zapadají. Bodové hodnocení samozřejmě nemůže být jiné než absolutní, přičemž tradičních 10/10 je skoro málo a tento fenomenální majstrštyk by si zasloužil klidně i 100/10.

Hodnocení DJ Vlada: 10/10

Zdroj: Wikipedia, Musicserver; Foto: © EMI