Tajemný gentleman František Němec
Jihočeské město Sezimovo Ústí nebylo jen sídlem druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, ale bylo také rodištěm vynikajícího herce a dlouholetého člena činohry Národního divadla Františka Němce, který právě dnes slaví významné životní jubileum, osmdesáté narozeniny. A jelikož z českých herců, které si zde na blogu individuálně připomínáme (dosud jimi byli Miloš Kopecký, Josef Vinklář, Zuzana Ondrouchová, Lubomír Lipský a Libuše Šafránková), je prvním stále žijícím, cítím obrovský závazek. Nejvíce diváků má tohoto hereckého barda zafixovaného jako horolezce Luboše z rodinných komedií Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Němec však vytvořil i nespočet dalších filmových, televizních i divadelních rolí, které nám jeho portrét připomene.
Divadlo jej přitahovalo už jako studenta gymnázia, kdy vystupoval jako ochotník ve studentských souborech. Po maturitě proto neváhal a podal přihlášku na DAMU, kde studoval v letech 1960 - 1964. Na prkna, která znamenají svět, poprvé vstoupil už v průběhu studia v roce 1962, když si v Divadle S.K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou) zahrál Vilíka Roškota ve Šrámkově Měsíci nad řekou. Po absolutoriu nastoupil do Městských divadel pražských, kde za necelých dvacet let vytvořil pestrou paletu postav, za všechny stojí za zmínku Orestes ze Sartrovy hry Mouchy či Yossarian z Hellerovy Hlavy XXII. V roce 1982 dostal od režiséra Miroslava Macháčka nabídku titulní role v Shakespearovu Hamletovi a díky úspěchu této inscenace se v srpnu téhož roku stal členem činohry Národního divadla, kde vydržel dodnes. K jeho nejvýznamnějším rolím na prknech Zlaté kapličky patří Göethův Faust nebo hrabě Valmont z Laclosových Nebezpečných známostí (tehdy uváděných jako Nebezpečné vztahy). Tuto hru letos Národní divadlo opět zařadilo do repertoáru, opět za účasti Němce, avšak tentokrát v roli hraběte de Gercourt. Z dalších rolí z posledních let stojí za zmínku hned několik postav z Erbenovy Kytice či dědeček Dubský ze Stroupežnického Našich furiantů.
Hamleta na prknech Národního divadla hráli takoví velikáni jako Eduard Kohout nebo Radovan Lukavský, v Divadle na Vinohradech byl dánským princem Zdeněk Štěpánek. Němec se však svým výkonem všem těmto bardům minimálně vyrovnal.
Ve filmu se objevoval od začátku šedesátých let, avšak převážně ve vedlejších rolích, z nichž stojí za zmínku válečné drama Transport z ráje (1962) Zbyňka Brynycha nebo trezorové Ucho (1970) Karla Kachyni. Větší filmovou rolí pak byl například kriminalista kapitán Jindřich Marha v detektivce Čas pracuje pro vraha (1979) Jiřího Hanibala nebo Přemysl Otakar II. v historické komedii Hra o královnu (1980) Karla Steklého. Z pozdějších filmových rolí stojí za zmínku například podpantoflácký tatínek z kultovních Samotářů (2000) Davida Ondříčka, farář z muzikálu Rebelové (2001) Filipa Renče či Lucifer z pohádky Čertova nevěsta (2011) Zdeňka Trošky (vládce pekel si zopakoval o šest let později i v další pohádce Nejlepší přítel Karla Janáka, která však vznikla jako televizní film).
Němec ve filmu nehraje příliš často, přesto v něm vytvořil i tak protichůdné role jako farář a Lucifer.
Televize byla k Němcovi štědřejší. Velmi často se objevoval v seriálech, z nichž k významným rolím patří německý student archeologie a později vojenský zbĕh z válečné minisérie Byl jednou jeden dům (1974), šéf kontrarozvědky poručík Žitný z kontroverzních 30 případů majora Zemana (1974-1979), cévní chirurg a milovník vážné hudby MUDr. Vladimír "Gregory" Řehoř z legendární Nemocnice na kraji mĕsta (1977-1982), obětavý sanitář Evžen Adamec z populární Sanitky (1984), účetní Franz Steenhower z koprodukčního Cirkusu Humberto (1988) nebo psychopatický bankovní úředník Vladimír Honys z rodinného seriálu Dobrá čtvrť (2005-2008). Hlavní roli francouzského intrikána Josepha Fouchého, což byla reálná postava, Němec ztvárnil ve čtyřdílné televizní hře Františka Pavlíčka Muž v pozadí (1995). Z novějších rolí stojí za zmínku soudní rada Reichl z dvoudílného televizního filmu Zločin v Polné (2016), který pojednával o hilsneriádě.
Jak už jsem zmínil v úvodu, nejznámější roli vytvořil Němec v televizních rodinných komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybĕ stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Neohrožený horolezec a náčelník horské služby Luboš Rychman, který po letech potkává svou krátkodobou známost baletku Annu Bendovou (Jana Preissová) a zjišťuje, že s ní má osmiletého synka Vaška (Tomáš Holý), přinesl Nĕmcovi svého času obrovskou diváckou popularitu, která ožívá s každou reprízou tĕchto nestárnoucích komedií.
Tomáš Holý si Němce při natáčen´í "Velryby" a "Polepšovny" natolik oblíbil, že si jej přál za "tatínka" i pro svůj další film Setkání v červenci (1978), režisér Karel Kachyňa to však odmítl, aby si diváci filmy nepletli.
Němec je hodně aktivní i v dabingu, přičemž za zmínku stojí titulní role Jeffa Randalla (Mike Pratt) z britského akčně komediálního seriálu Randall a Hopkirk (1969) nebo velitel pretoriánů Seianus (Patrick Stewart) z britského historického seriálu Já, Claudius (1976). V české parodické komedii Adéla ještě nevečeřela (1977) Oldřicha Lipského předaboval slovenského herce Michala Dočolomanského v roli amerického detektiva Nicka Cartera.
Mezi českými herci má Němec celkem ojedinělou pozici, jelikož svým charismatem kombinuje britské gentlemanství s mystickou tajemností. V jeho generaci, která stříbrné plátno, televizní obrazovku i prkna, která znamenají svět ovládla v šedesátých a sedmdesátých letech, byli / jsou jak gentlemani (Josef Abrhám, Petr Kostka, Viktor Preiss, Jiří Bartoška), tak démonické typy (Petr Čepek, Boris Rösner), avšak Němec tyto dvě kategorie propojuje, čímž je unikátní. Z této škatulky však hravě dokáže vykročil a zvláště v postavě Luboše dokázal, že mu nechybí smysl pro komediální nadsázku. Přejme proto tomuto "tajemnému gentlemanovi" k jeho životnímu jubileu pevné zdraví a spoustu dalších velkých rolí.
Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Youtube; Foto: Česká televize, cenythalie.cz