World Idol 20 let poté: Co dnes dělá 11 finalistů?

Přesně před dvaceti lety na Vánoce roku 2003 se poprvé a naposledy utkali vítězové prvních ročníků královny všech talent shows - Idolu. Mezi jedenácti zeměmi byly jak světové velmoci (USA, Velká Británie), tak i relativně malé státy (Norsko, Belgie, Holandsko). Své zastoupení měla jak kontinentální Evropa (Německo, Polsko), tak i země z jiných kontinentů (Austrálie, Kanada, Jižní Afrika) a zapojila se i v té době jediná federální verze Idolu (Arabské země). Mezi národními vítězi bylo osm zpěváků a tři zpěvačky. Z absolutního vítězství se nakonec těšil černý kůň Nor Kurt Nilsen, který porazil i favorizovanou Američanku Kelly Clarkson. Jak se kariéry jedenácti finalistů World Idolu v následujících letech vyvíjely, to  se dozvíte v letošním posledním článku na blogu.

Jamai Loman (Holandsko)

Vítěz prvního holandského Idolu skončil v celosvětovém klání na posledním jedenáctém místě. Krátce po Idolu vydal pouze jedno album a tři singly, poté se rozhodl věnovat muzikálovému herectví a holandští diváci jej mohli vidět například jako Barnabyho Tuckera v Hello, Dolly!, Šimona Zealotese v Jesus Christ Superstar nebo Maria v Bídnících. Své druhé album vydal v roce 2018. O tři roky později zvítězil v soutěži The Masked Singer, kterou jsme v o rok dříve mohli pod názvem Zlatá Maska sledovat i u nás na Primě. Vloni byl spolumoderátorem třetí řady reality show Lego Masters.

Alexander Klaws (Německo)

Předposlední skončil první německý vítěz, který se však ve své domovině velmi slušně etabloval. Vydal dohromady šest sólových alb, a přestože ta pozdější (německy zpívaná) nebyla tak úspěšná jako ta raná, své publikum si nyní čtyřicetiletý Alexander stále drží. Stejně jako Jamai zamířil i na prkna, která znamenají muzikál, jen na rozdíl od něj hrál většinou hlavní role, například Ježíše v Jesus Christ Superstar nebo Tonyho Manera v Horečce sobotní noci. A aby těch paralel nebylo málo, Alexander je rovněž vítězem soutěže The Masked Singer, konkrétně její páté řady z roku 2021. O osm let dříve rovněž vyhrál sedmou řadu soutěže Let's Dance, obdobu české StarDance a slovenské stejnojmenné Let's Dance.

Diana Karazon (Arabské země)

Prvním federálním projektem, který v rámci Idolu vznikl, byla společná SuperStar arabských zemí, z níž jako vítězka vzešla tehdy dvacetiletá rodačka z Jordánska, která se ještě v témže v celosvětovém klání umístila na devátém místě (které sdílela s Alexanderem, avšak ona měla více předních umístění). Ze všech jedenácti finalistů byla jediná, která nezpívala v angličtině, ale ve své mateřštině. Diana měla ve své domovině celou řadu hitů a úspěšných alb, zároveň si však vyzkoušela i hereckou kariéru, konkrétně v televizním seriálu Montaha Aleshq, ve kterém vytvořila jednu z hlavních rolí. Podle vizáže byste Dianu dnes nepoznali jelikož výrazně zhubla a tím pádem i prokoukla.

Alicja Janosz (Polsko)

Výrazná a nezaměnitelná byla mezi vítězi i mladičká Polka, která před zraky celého světa sepsula svého domovského porotce Kubu Wojewódzkého za to, co si dovolil říct ostatním finalistům World Idolu. Tato drobná a energická bytost již vydala pět alb. Na svém debutu Ala Janosz byla svým způsobem předchůdkyní Ewy Farne a její repertoár čítal převážně teenagerský pop-rock. Se singlem I'm Still Alive se v roce 2004 zúčastnila národního kola Eurovize, v němž skončila na čtvrtém místě. Ve své následující tvorbě již výrazně experimantovala s žánry jako jazz, blues, reggae nebo folk. Své zatím poslední album I tak cię kocham vydala Alicja letos v červnu, přičemž paralelně vydává na youtube stejnojmenný podcast, ve kterém dělá rozhovory s umělkyněmi a psychoterapeutkami. 

Guy Sebastian (Austrálie) 

Protinožce reprezentoval ve World Idolu excentrický zpěvák s mimořádným hlasovým rozsahem, který nakonec skončil sedmý. V Austrálii je Guy hvězdou první velikosti, vydal již deset alb a čtyřikrát získal cenu ARIA Music Award (obdoba americké Grammy). Kromě World Idolu reprezentoval Austrálii v roce 2015 v soutěži Eurovision Song Contest, kde skončil na pátém místě. Velmi často se v talentových soutěžích objevoval i na druhé straně barikády jako porotce, respektive kouč / mentor, hned pětkrát (konkrétně v letech 2010, 2011, 2012, 2015 a 2016) jsme jej mohli vidět v porotě australského X Factoru a jednou i v soutěži The Voice Australia (2019).

Ryan Malcolm (Kanada)     

První kanadský vítěz se do historie Idolu zapsal tím, že v kanadské verzi původně ani nepostoupil do finále, ale následně získal divokou kartu, se kterou celou soutěž vyhrál. Dlouho si však role popstar neužíval, vydal pouze jedno sólové album (Home, 2003). V roce 2006 založil alternativně rockovou kapelu Low Level Fight, s níž vydal dvě alba. Zajímavostí je, že v roce 2004 vystoupil v České republice na benefičním koncertě National Children's Peace Concert, na kterém reprezentoval Kanadu.

Will Young (Velká Británie)

Historicky první vítěz Idolu na světě byl jedním z favoritů, avšak skončil překvapivě až na pátém místě. Británie jej však miluje, jelikož všech jeho osm alb, která dosud vydal, se umístila v nejlepší trojce albového žebříčku. Tento typický "Made In Britain" zpěvák se hodně angažuje i v oblasti charity (Women's Aid, Mencap, Catch22). V roce 2016 se zúčastnil čtrnácté série taneční soutěže Strictly Comes Dancing (formát, ze kterého vzešla i naše StarDance), avšak po třech týdnech z osobních důvodů odstoupil. Po tragické smrti svého dvojčete Ruperta představil na televizním kanálu Channel 4 syrový a upřímný dokument Will Young: Losing My Twin Rupert.

Heinz Winckler (Jižní Afrika)

Pro mnohé trochu překvapivě se těsně pod stupni vítězů umístil reprezentant nejjižnější země, která se finále účastnila. Tento hezounek s tváří hollywoodské hvězdy vydal v letech 2002 - 2014 sedm alb. Stejně jako jiní finalisté World Idolu zamířil i on na prkna, která znamenají muzikál, konkrétně si v letech 2007 - 2008 zahrál roli Rogera Davise v klasickém rockovém muzikálu Rent. V roce 2015 se objevil i na stříbrném plátně v romantické komedii Mooirivier, kde si zahrál zpěváka vystupujícího na Velikonočním festivalu. Působil rovněž jako kouč v hudební reality show Supersterre.

Peter Evrard (Belgie)

Historicky prvním vítězem, který prolomil dogma, že Idol je čistě popová soutěž, byl devětadvacetiletý belgický rocker, který neměl lehké dětství (smrt matky). Ve World Idolu, kde vystřihl Lithium od Nirvany, se pustil do konfrontace se Simonem Cowellem a Petem Watermanem (pozn. red. bývalý manažer Kylie Minogue, který reprezentoval Velkou Británii), kteří jej označili za "beránka v rouše vlčím". Toto stigma dokázal Evrard za svou kariéru setřást jen z poloviny, jelikož v první dekádě své kariéry kromě povinného postidolovského alba Rhubarb (2003) se účastnil národního kola belgického Eurosongu 2006 a o rok později nazpíval znělku k soap opeře Thuis. V pozdějších letech se však vrátil k tvrdšímu rocku díky spolupráci s metalovou kapelou 10 Rouge, se kterou vystupuje dodnes.

Kelly Clarkson (USA)

Jednoznačně největší hvězdou, která se pod značkou Idol kdy zrodila, je  vítězka prvního ročníku American Idolu, který je vůbec nejznámější mutací této soutěže. Vydala celkem jedenáct alb (z toho dvě vánoční), ze kterých vzešly takové megahity jako "winner single" A Moment Like This, pop-rockové vypalovačky Since U Been Gone a Behind These Hazel Eyes, romantická balada Because Of You nebo taneční pecka Stronger (What Doesn't Kill You). I přes žánrovou různorodost drží její repertoár pohromadě fantastický hlas, kterým Kelly oplývá. Od roku 2018 je rovně ž koučkou v The Voice, ve kterém již čtyřikrát dovedla své svěřence k vítězství. Kelly Clarkson je zkrátka SuperStar se vším všudy.

Kurt Nilsen (Norsko)

Přes deset poražených jsme se dostali až k samotnému vítězi. Norský "hobit" není od pohledu typická popstar, avšak svým fantastickým hlasem, který parádně prodal v megahitu Beautiful Day od U2, uhranul nejen internacionální porotu, ale i milióny diváků, jelikož získal nejvíc hlasů z většiny zemí. Pilotní singl She's So High z debutu I se následně stal celosvětovým hitem, který bodoval nejen v Evropě, ale na přední příčky hitparád se dostal nejen v Evropě, ale i v Kanadě a Austrálii. S následujícím alby  už se opět stáhnul na norský trh, kde se však vždy umístil v Top 3 nejprodávanějších nosičů. Devět let po vítězství se "pachatel vrátil na místo činu" a Kurt zasedl v porotě sedmé a osmé řady norského Idolu.

Když si to tedy shrneme, tak globální megastar se z celé jedenáctky stala pouze Kelly Clarkson. To ovšem kvality ostatních deseti finalistů včetně vítězného Kurta Nilsena nijak nesnižuje, jelikož většina z  nich výrazně zarezonovala alespoň na své domácí scéně. Jak jsem již předeslal v úvodu, tento článek je letos na blogu poslední (na Panáčkovi se ještě na Silvestra dočkáte tradiční ankety, tentokrát netradičně na téma StarDance / Let's Dance), proto vám mým věrným čtenářům přeji krásné Vánoce, vše nejlepší do nového roku a aby se nám už podobné tragédie, k jaké došlo minulý čtvrtek v Praze, vyhnuly obloukem. Doufám, že mému blogu zachováte věrnost i v roce 2024. 

Zdroj: Wikipedia, Youtube; Foto: Facebook, Getty Images, E! News