Top 10 nejkrásnějších českých hereček všech dob

Co si budeme povídat, film je audiovizuální médium. A přestože u hereček záleží především na míře talentu, tak ani v nejmenším neškodí, když se na ně zároveň i dobře dívá. V historii české kinematografie máme obrovské množství krasavic a vybrat pouze deset z nich nebyl vůbec lehký úkol. Desítka, kterou jsem nakonec vybral, je především odrazem mého vkusu. Kdyby ji sestavoval někdo jiný, mohla by se zcela lišit. Rozpětí desítky je obrovské, od prvorepublikových hvězd až po mladou generaci. Najdeme v ní jak nestárnoucí stálice, tak i jednu dnes polozapomenutou létavici. Kterých deset hereček tedy DJ Vlado považuje za největší krasavice české kinematografie všech dob?

Adina Mandlová

(*28.10.1910 - +16.6.1991)

Náš výběr začínáme v prvorepublikové éře, a kdo jiný by jej měl zahájit než jeden ze dvou největších sex-symbolů této doby (tím druhým byla Lída Baarová). Oproti většině ostatních předválečných filmových krásek vynikala Mandlová civilností svého projevu a neprvoplánovým komediantstvím. Vzpomeňme například na její světačku Zuzanu z legendárního Kristiána (1939), ve které spojila smyslnost s cynismem, nebo na Julinku z komedie Přítelkyně pana ministra (1940), které dodala ironický nadhled. V obou těchto klasických komediích stála po boku Oldřicha Nového. Často však hrála i s Hugo Haasem (Život je pes, Velbloud uchem jehly, Ať žije nebožtík, Mravnost nade vše), který byl jejím partnerem i v soukromém životě, nebo s králem komiků Vlastou Burianem (Nezlobte dědečka, Ducháček to zařídí, U pokladny stál). Mandlová patří k herečkám, které jsou spojeny čistě s předválečným a válečným filmem, jelikož po válce byla (podobně jako mnoho jiných hvězd, které se zapletly s nacisty) vězněna a na filmové plátno se po nucené pauze (s výjimkou jednoho britského filmu) už nevrátila.

Nataša Gollová

(*27.2.1912 - +29.10.1988)

Protipólem femme-fatale Mandlové byla o rok a čtyři měsíce mladší Gollová, která byla naopak čelní představitelkou mladých naivek a potřeštěných holek. Gollová byla neuvěřitelně všestrannou herečkou. Byla výbornou komediantkou, o čemž svědčí její hyperaktivní Eva Norová z komedie Eva tropí hlouposti (1939), bujná fantastka Polda Krušinová z Roztomilého člověka (1941) nebo činorodá Zuzanka, dědička Hotelu Modrá hvězda ve stejnojmenné komedii (1941). Excelovala však i v dramatické poloze, ze které je třeba vypíchnout především Helenku z Vávrovy Pohádky máje (1940). Na rozdíl od Mandlové se sice po válce na stříbrné plátno vrátila, ale objevovala se na něm již jen sporadicky a převážně v epizodních rolích. Výjimkou byla například odvážná Kateřina, donucená proradným kouzelníkem Kellym (Jiří Plachý) vydávat se za umělou ženu Sirael v historicko-komediálním dvojfilmu Martina Friče Císařův pekař - Pekařův císař (1951) či zásadová teta Fany v komedii Zdeňka Podskalského Drahé tety a já (1974). Gollová představovala velmi vzácné spojení talentu, krásy a inteligence, pročež patřila k nejoblíbenějším českým herečkám všech dob (v roce 2008 se v anketě Hvězda mého srdce umístila na třetím místě za Libuší Šafránkovou a Danou Medřickou).

Jana Preissová

(*7.2.1948)

V šedesátých letech filmové plátno opanovaly sex-symboly jako Jana Brejchová či Olga Schoberová. Na sklonku této dekády se pak objevila i půvabná studentka DAMU, která sice v té době byla ve stínu dvou výše jmenovaných, ale později se stala z této trojice křehkých blondýnek u diváků nejoblíbenější. O její průlom se postaral Jiří Menzel, který ji (tehdy ještě pod rodným jménem Jana Drchalová) obsadil do role okouzlující provazochodkyně Anny v nestárnoucí poetické komedii Rozmarné léto (1967), adaptaci knihy Vladislava Vančury. Největší diváckou oblibu jí však přinesla jiná Anna - baletka a maminka neodolatelného rošťáka Vaška (Tomáš Holý) v televizních rodinných komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). V té době již byla manželkou neméně vynikajícího herce Viktora Preisse, se kterým jsou dodnes a jejich syn Martin se rovněž věnuje herectví. V posledních letech se už ve filmu ani v televizi příliš neobjevuje, výjimkou byl seriál Dobrá čtvrť (2005-2008).

Libuše Šafránková

(*7.6.1953 - +9.6.2021)

Jaká by to byla desítka nejkrásnějších hereček bez královny českých pohádkových princezen. V roce 1971 se osmnáctiletá Šafránková, které nikdo neřekl jinak než Libuška, premiérově objevila jako Barunka v Moskalykově dvoudílné adaptaci Babičky Boženy Němcové. Následovala její nejznámější role - Popelka v koprodukční pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973), která v podání Šafránkové byla netradičně emancipovaná. V dalších letech ozdobila svým půvabem i mimořádným talentem nejen pohádky (Malá mořská víla, Princ a Večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato), ale i notoricky známé komedie (Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Můj brácha má prima bráchu, Křtiny, Slavnosti sněženek, Vesničko má, středisková). Po boku svého manžela Josefa Abrháma zářila především v nestárnoucí komedii Vrchní, prchni! (1980) či v televizním filmu Svatební cesta do Jiljí (1983). Z porevoluční tvorby stojí za zmínku především dvě spolupráce otce a syna Svěráků - Obecná škola (1991) a oscarový Kolja (1996), a v neposlední řadě i adaptace bestselleru Michala Viewegha Báječná léta pod psa (1997). Šafránková vzácně spojovala nespojitelné, byla platonickou láskou chlapců i mužů, stejně jako vzorem žen a dívek, takže kdyby se vyhlašovala anketa o nejoblíbenější Češku všech dob, byla by vážnou kandidátkou na vítězství.

Jaroslava Schallerová

(*25.4.1956)

Pro mladší diváky zřejmě nejméně známé jméno. Tuto okouzlující lolitku jste mohli vidět například v posledním filmu ze série o Homolkovic rodině Homolka a tobolka (1972), kde si zahrála menší roli dívky, kterou děda Homolka (Josef Šebánek) nosil v náručí a musel potom klečet. Svou životní roli však ztvárnila o dva roky dřív v uměleckém filmu Jaromila Jireše Valerie a týden divů, adaptaci románu Vítězslava Nezvala, pročež jí nikdo neřekl jinak než Valerie. Následovalo několik maďarských filmů a dnes zapomenuté snímky My ztracený holky (1972) či Láska (1973). Jejím osudným filmem byla muzikálová komedie Třicet panen a Pythagoras (1973), která na čtyři roky skončila v trezoru, jelikož ji komunistická cenzura označila za "mravně závadnou". A protože Schallerová odmítla roli v paralelně natáčeném tendenčním filmu o pionýrech Údolí krásných žab (1973), dostávala v následujících letech převážně menší role a v osmdesátých letech ukončila hereckou kariéru úplně. Její pochodeň nadále nese její synovec, herec Divadla na Vinohradech Václav Jílek.

Ivana Andrlová

(*28.10.1960)

I televizní pohádky měly v osmdesátých letech svou nejobsazovanější princeznu, která celou generaci kluků odzbrojovala holčičím vzhledem a sladkým úsměvem. Její nejznámější rolí je princezna Lenka, kterou si vybral za ženu šestnáctihlavý drak v pohádce Princové jsou na draka (1980) zarámované nesmrtelnými písničkami Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Televizních pohádek natočila bezpočet (Chytrá princezna; O chytrém Honzovi; Co takhle svatba, princi?; Ať přiletí čáp, královno a mnohé další), objevila se však i ve dvou filmových (Princ a Večernice, Za humny je drak) a také v mnoha seriálech (Třicet případů majora Zemana, Dnes v jednom domě, Arabela, Dobrá Voda, Létající Čestmír, Sanitka, Chlapci a chlapi, Náhrdelník) a televizních filmech a inscenacích (Podnájemníci, Otec nebo bratr, Lucie a Marta). Po revoluci se však ve filmu i v televizi objevovala jen sporadicky a převážně se věnovala dabingu, kde hlas zapůjčila například právničce All McBealové ve stejnojmenném seriálu či Milagros (Natalia Oreiro) v telenovele Divoký Anděl.

Andrea Elsnerová

(*5.2.1977)

Podobný typ jako Andrlová představovala v devadesátých letech tato usměvavá rodačka ze Záhřebu na Moravě, která je dodnes členkou Divadla na Vinohradech. Jelikož tehdejší filmografie přála spíše typu moderních emancipovaných žen (Anna Geislerová, Tatiana Vilhelmová), byly hlavním útočištěm jemných dívčích typů, jaký představovala Elsnerová, televizní pohádky. Nejznámější a nejreprízovanější z nich je RumplCimprCampr (1997) Zdeňka Zelenky, kde ztvárnila chudou dívku Božidaru, zamilovanou do prince (Ivan Hora), kterou obelstil proradný skřítek (Jaroslav Kepka). Film Elsnerové mnoho příležitostí nenabídl, ale dvě výrazné se přece jen našly, přičemž filmy Řád (1994) a Co chytneš v žitě (1998) jsem před časem zařadil do Top 10 nedoceněných českých porevolučních filmů. Její jednoznačně nejznámější rolí je však hospodyně Andělka Uhlířová z Četnických humoresek, jejíž smutný příběh (smrt milovaného psovoda Toníčka) dojímá diváky při každé repríze seriálu. Kromě divadla je hodně činná i v dabingu, za zmínku stojí například Hannah Spearritt v seriálu o teenagerské skupině S Club 7 a v neposlední řadě i princezna Elsa z disneyovského animáku Ledové království.

Tereza Ramba (dříve Voříšková)

(*29.6.1989)

Jednoznačně největší sex-symbol novodobé české kinematografie. Kombinace půvabného zevnějšku a zastřeného hlasu je skutečně neodolatelná, čehož režiséři zhusta využívají. Ramba však mnohokrát dokázala, že je i vynikající a všestranná herečka. Poprvé se objevila v teenagerské komedii Rafťáci (2006) v roli rebelky Radky. Skutečný průlom však přišel s vinařskou komedií Bobule (2008), ve které si zahrála moravskou "děvčicu" Klárku Michalicovou, kterou si zopakovala i ve dvojím pokračování. Ve výše zmíněné desítce nedoceněných filmů má hned tři zásahy: Zemský ráj to napohled (2009), Všiváci (2014) a Laputa (2015). V posledních pěti letech vytvořila své dvě zatím největší životní role: maminku malého Edy Součka v prequelu Obecné školy Po strništi bos (2017) Jana Svěráka a idealistickou, avšak poněkud hysterickou předsedkyni SVJ paní Zahrádkovou v "divadelní" komedii Vlastníci (2019), za kterou dostala svého prvního Českého lva. Zatím poslední velkou filmovou příležitost jí rovněž nabídl Jan Svěrák ve svém letošním filmu Betlémské světlo, kde nahým plakátem vyvolala kontroverze v řadách feministek a jiných "korektních" pokrytců. Na kontě má i jedno kultovní divadelní představení, komorní drama Amerikánka, a je i autorkou knihy cestopisů DobroDruhům.

Sabina Rojková

(*12.6.1997)

Vinohradské divadlo je v současnosti útočištěm i mladé herečky, která je následovnicí Andrlové a Elsnerové v kategorii holčičích typů. S druhou jmenovanou se na prknech této významné scény i mnohokrát setkala (Ifigenie v Aulidě, Dům Bernardy Alby, Český román). Její největší divadelní rolí dosud je rozhodně Shakespearova Julie, které dodává dívčí pel i tragickou osudovost zároveň. Ve filmu ji má nejvíce diváků zafixovanou jako Marušku z pohádkového triptychu Jana Svěráka Tři bratři (2014). Mnohem větší prostor jí nabídla televize a to jak v TV filmech (Poslední cyklista, Americké dopisy, Trojí život), tak v seriálech (Já, Mattoni; Zločiny velké Prahy), zahrála si i v nekonečné Ulicii menší roli Viki Horákové. Na velkou filmovou příležitost sice zatím čeká, ale i přesto patři mezi mladými herečkami k největším nadějím.

Sara Sandeva

(*25.6.1997)

Jen o pár dní mladší než Rojková je tato kráska s makedonskými kořeny, která je tak těsně benjamínkem této desítky. Poprvé se objevila v nováckém seriálu Gympl s (r)učením omezeným (2012), kde si zahrála svou zatím nejvýraznější roli Nikol Matulové, která má Aspergerův syndrom a těžko tak navazuje vztahy s vrstevníky, ale přesto se jí podaří okouzlit spolužáka Patrika Hájka (Jáchym Kraus). Nějaký čas hrála i v Ulici roli holandské dívky Skyler, která byla po jejím odchodu přeobsazena. Ze seriálových rolí zmiňme ještě dceru policejního vyšetřovatele Kuneše (Hynek Čermák) v kriminálním seriálu Rapl či mladou ambiciózní vyšetřovatelku Karolínu Světlou v osmidílné krimi-komedii Dvojka na zabití, kde se setkala se svým nynějším partnerem Jakubem Prachařem. Ve filmu se objevuje většinou v komediích (Život je život, Po čem muži touží), hudebních filmech (Muzzikanti) či pohádkách Zdeňka Trošky (Strašidla, Čertoviny, Zakleté pírko). Před několika měsíci se objevila v klipu zpěvačky Lenny Live. Laugh. Cry, v němž ztvárnila dívku na vozíčku.

Zdroj: CSFD, Wikipedie, Youtube; R. Vítková, J. Grbavič - Hvězdy českého filmu IV., Fragment 1998; Foto: Filmové studio Barrandov, Česká televize, petrdlouhy.com, Telco Productions, Facebook Sabina Rojková